Po dostavbě krovu se nám střecha pomalu a jistě zhmotňuje před očima. Před pokládkou krytiny přišlo na řadu bednění, natažení pojistné hydroizolační fólie a nakonec laťování. Ukažme si celý postup krok za krokem.
Začátek bednění a okapní zajištění
Na valbovou střechu jsme nejdříve položili bednící prkna. Začali jsme po nejširším obvodu krovu kolem celého domu. V pokládání jednotlivých prken jsme pak pokračovali vždy na jedné straně střechy. Začali jsme vždy tak, aby každé prkno dostatečně přesahovalo přes nároží. Po dokončení celé řady jsme přesahy po obou stranách jednoduše seřízli podle trámu. S dokončením bednění jsme ale nepospíchali. Po upevnění prvních dvou řad bednících prken je totiž potřeba připevnit okapní plechy po celém obvodu domu. Jakmile jednou bednění dokončíte, na okraji střechy se vám s plechy bude horko těžko manipulovat. Okapnice jsou občas opomíjeným prvkem při projektování nebo při samotné stavbě střechy. My jsme však na ně nezapomněli, abychom v budoucnu nemuseli řešit případné havárie.
Při upevňování okapních plechů jsme opět museli pečlivě vyměřovat, neboť je potřeba přesadit plechy od hrany krovu o 3 cm. Tesaři v bednění pokračovali dále a připevnili několik řad prken do celkové šířky přesahující jeden metr. Na dřevěnou plochu jsme pomocí sponkovačky připevnili pojistnou hydroizolační fólii značky TONDACH Mono Double Tape, která vytvoří dokonale vodotěsnou vrstvu. Už v této fázi jsme se museli připravit na další krok, tedy laťování. Přes upevněnou fólii jsme proto do krokevních rámů natloukli svislé kontralatě o délce jednoho metru. Ty slouží k připevnění vodorovných latí, na které už budeme pokládat střešní krytinu.
Laťování a rozměry: jak se správně měří?
Zcela na začátku laťování jsme připevnili druhou spodní lať tak, aby spodní taška přesahovala hranu krovu o 80 mm a voda mohla správně odtékat do okapu. Po ukotvení druhé latě jsme dokončili bednění, připevnili pojistnou hydroizolační fólii a zbytek kontralatí. Přesné rozměření střechy je před laťováním důležitým krokem. Vzdálenost mezi jednotlivými latěmi musí zajistit dostatečné překrytí tašek, které závisí na sklonu střechy a typu střešní krytiny. Postupujeme od připevněné druhé latě a měříme vždy od horních hran latí.
Na okrajích naměříme přesnou vzdálenost a pomocí provázku zakreslíme umístění jedné řady. My jsme se rozhodli pro tašky Tondach STODO 12 s předepsanou vzdáleností latí v rozmezí 323 až 363 mm. V připevňování jsme pak pokračovali dále až k hřebenu. Dejte si na měření velmi záležet, neboť poslední řada musí být vzdálena od vrcholového průsečíku kontralatí maximálně 4 cm.
Než začneme pokládat krytinu, vraťme se ještě ke spodní řadě latí, která je svým způsobem specifická. Na celou střechu jsme použili latě o rozměru 40 x 60 mm a pokládali je širší stranou. První řada však z důvodu položení střešní krytiny musí být připevněna na výšku. Nesměli jsme zapomenout na vzdálenost první a druhé latě, pro kterou výrobce tašek TONDACH STODO 12 předepisuje přesně 320 mm.
Co vše ovlivňuje správný přesah a napojení okapu
Jedná se o klíčový parametr, který musí být dodržen, aby byla okapová soustava plně funkční. Přesahem střechy do okapu je myšlena vzdálenost a přesné umístění okapového žlabu od okraje střechy. Základním pravidlem je, že střecha musí přesahovat do třetiny průměru okapu. Výškový rozdíl mezi prodloužením střechy a návalkou okapu pak musí být nulový až dva centimetry. To změříme pomocí latě, která bude představovat prodloužení střechy. Přesah střechy do okapu regulujeme správným umístěním okapových háků.
Jak už jsme naznačili, přesah střechy do okapu má výrazný vliv na funkčnost a životnost okapového systému. Výšková vzdálenost mezi žlabem a střechou hraje roli především v zimních měsících. Pokud je žlab u střechy příliš blízko, sníh se nesesune na zem a bude vyvíjet tlak na okapový systém. Plastový okap by se pak mohl až zlomit. Pozinkované a hliníkové okapy mají sice vyšší nosnost, zbytečný tlak na materiál by ale snížil jeho životnost. Pokud přesah střechy do okapu není dostatečný, voda bude stékat na fasádu a v krajním případě může z dlouhodobého hlediska až poškodit dům. Pokud je přesah střechy do okapu naopak příliš velký, voda bude přetékat přes okraj okapu a ten tak nebude plnit svou funkci.
Bednění a desky: OSB vs. dřevo
Střešní krytinu podepírá laťování nebo bednění. Dřevěná bednění zůstávají tradiční volbou, ale OSB desky získávají na popularitě. OSB desky jsou oblíbeným materiálem pro bednění. Pokrytá plocha s nimi rychle přibývá a navíc řádně přikotvené velkoplošné desky dají ploše poměrně velkou tuhost. Jenže se nehodí pro všechny aplikace. Například pod plechové krytiny doporučují někteří výrobci upřednostňovat plné bednění z prken. Desky OSB se vyrábějí v tloušťkách od 6 do 40 mm a běžný rozměr je 1,25 x 2,50 m. U desek, které mají okraje pravoúhlé, nezapomeňte na ponechání prostoru pro dilataci. Při výběru tloušťky zohledněte zatížení sněhem a typ krytiny.
Prkna by měla být ostře hraněná a připouští se nejmenší tloušťka 24 mm. Prkna této tloušťky zvládnou přenést zatížení sněhem i při vzdálenosti podpor (krokví) 1,2 metru. Nezvládnou už ale unést člověka s brašnou nářadí. Pokud bednění ve střeše slouží pouze pro uložení pojistné hydroizolace, tak je to bednění nenosné. OSB desky jsou vhodné pro některé aplikace a méně vhodné pro jiné, proto se raději poraďte s odborníkem.
Okap a okapnice: montáž a ochrana
Dobře instalovaný okap chrání budovu před poškozením vodou tím, že cíleně odvádí dešťovou vodu, a brání tak vlhnutí fasády a základů. Pokud si chcete okap nainstalovat sami, je nutné nejdříve vybrat materiál. Relativně trvanlivými jsou kovové okapové žlaby z měďi, zinku, hliníku nebo nerezové oceli. Na trhu je velký výběr okapových systémů, řada z nich stavebnicových, s snadnou montáží. Okapnice pro odvod kondenzátu z difuzní folie, oplechování okapu a ukončení v okapu řeší hladký odtok vody do žlabů.
Před montáží kotlíků se ověří svislost odpadních trub olovnicí, aby byly spojení naprosto přesné. Odtokový otvor ve žlabu by měl být oválný; kulatý tvar se používá jen u hrdla. Spoje žlabů se zafixují mechanickými spojkami. Žlaby se zavěšují do háků, a pro napojení žlabů se používají mechanické spojky s pryžovým těsněním. Montáž dokončíme namontováním okapových svodů - svislých okapových trubek bez lepení, díly se spojují zasouváním a upevněním objímkami.
Napojení střech s nízkým sklonem a řešení napájení
Pokud máte přístřešek s nízkým sklonem, napojení na hlavní střechu vyžaduje zvláštní pozornost. Standardní šindele lze použít na sklonech 15° až 85°. U nízkých sklonů je nutné použít OSB desky minimálně 22 mm a podkladní asfaltový pás. Při větším zlomě mezi sklony je potřeba plechování. Startovací řada vzniká nad spojem dvou sklonů. Případné výše uvedené doporučení vycházejí z konkrétních systémů a materiálů, jako je IKO Armourbase a Armourvalley.
Bednění a koberečky-prvky, které zajistí tuhost a první ochranu proti průniku vody. Plánované přesahy a správné umístění okapu jsou klíčové pro dlouhou životnost systému okapů i celé střechy.
Praktické tipy pro výběr a montáž
- Dodržujte normy ČSN 73 1901 a ČSN 73 3150 pro návrh a provedení střech a tesařských spojů.
- Volte prkna ostře hraněná s tloušťkou minimálně 24 mm pro bednění, zejména při rozponu krokví 1,2 m.
- Používejte OSB desky typu OSB/3 nebo OSB/4 do vlhkého prostředí; pro plechové krytiny volte dostatečnou tloušťku bednění.
- Vzdálenost latí a přesahy volte s ohledem na typ krytiny a sklon střechy, zvláště u tašek TONDACH STODO 12 a podobných.
- Při montáži okapů dodržujte spodní a horní polohy háků a spád šňůrou; ujistěte se, že žlab není namáhán nadměrným tlakem v zimě.
Montáž žlabového čela Zambelli
Časté dotazy a prevence problémů
Problémy s přesahy mohou vést k poškození okapového systému či domu. Správný přesah a pevné ukotvení okapů zabezpečují odvod vody a snižují riziko zatékání. Voda, která nestéká okapem, může stékat po fasádě, zatápět soklu či základům a postupně způsobovat vlhnutí.