Podlahové dlaždice jsou atraktivní, zatížitelné a snadno se udržují. Hodí se do obývacího pokoje, kuchyně či koupelny, stejně jako do sklepa, garáže nebo na terasu. Nejprve si udělejte dostatek času na výběr vhodného typu dlažby. Z hlediska odolnosti se glazované dlaždice dělí do pěti tříd otěru. Při nízkém zatížení, jako například v koupelně, sáhněte minimálně po dlaždicích třídy otěruvzdornosti 3. Do místností, jako je obývací pokoj, ložnice nebo jídelna, kuchyně, chodba a terasa se hodí dlaždice třídy otěru 3 a 4. V extrémně namáhaných prostorech, jako je garáž, jsou ideální dlaždice s třídou otěruvzdornosti 5. Při zjišťování potřeby materiálu přidejte k vypočtené celkové ploše ještě 10 % na ořez a zlomený materiál. Balík dlaždic uchovávejte jako rezervu pro pozdější opravy. Kromě toho potřebujete lepidlo na dlažbu vhodné k podkladu. Pro pracovní a jiné kritické podklady nebo v případě podlahového topení zvolte flexibilní lepidlo zušlechtěné plastem. Také penetrace a spárovací malta by měly odpovídat použitému lepidlu a pocházet ideálně od stejného výrobce.
Najmout si služby profesionála může být docela rozumné řešení, tato volba však dokáže novou podlahu v interiéru podstatně prodražit. Když si na svépomocnou pokládku troufnete a budete precizně dodržovat správný pracovní postup, výsledek může být pozitivním překvapením. Při pokládání dlažby totiž platí stejné pravidlo jako pro jakýkoli pracovní postup používaný v praxi: vše už je vymyšleno, je třeba jen znát správné pořadí jednotlivých kroků. Každý krok osvědčeného pracovního postupu je nutno i správně zrealizovat.
Pokládání můžete provést i ručně, profesionální výsledek však zaručí přísavka LEVELYS. K zacvaknutí klínu můžete použít naše trakční kleště LEVELYS. Po kladení a lepení, tedy pokládce dlažby, následuje nezbytné spárování a čištění samotné dlažby i prostoru pokládky. Toto byl obecný a zásadně zjednodušený návod, jak položit dlažbu svépomocí s pomocí vyrovnávacího systému LEVELYS na připravený rovný podklad. Každá pokládka dlažby má svoji přípravnou, realizační a dokončovací fázi. Samozřejmě není jedno, na jaký podklad a jakou dlažbu chceme položit. Určitě není jedno, jakým způsobem nanášíme lepidlo a manipulujeme s dlaždicemi.
Po výběru a nákupu správného typu dlažby vhodného do konkrétního prostoru - s rezervou +15 % vyměřené plochy - je třeba vybrat vhodné lepidlo a spárovací hmotu. Klíčová je i příprava podkladu - musí být rovný, v případě savých podkladů penetrovaný. Máme-li připraveno vše, co potřebujeme, včetně podkladu, můžeme začít pokládat. Během používání vyrovnávacího systému LEVELYS jednoznačně doporučujeme nanášet lepidlo hřebenem metodou floating&buttering - tedy na podklad i na dlaždici. Při manipulaci s velkoformátovými obkládacími prvky doporučujeme používat přísavky. Trendové dlaždice s většími než standardními rozměry vyžadují preciznější přístup zejména při manipulaci, ale také při samotném lepení. Mají totiž vyšší tendenci k průhybům a popraskání než menší dlaždice. Použití vyrovnávacího systému LEVELYS dokáže čas pokládky podstatně zkrátit v porovnání s klasickým postupem pokládání. Není to však důvod ke zbytečnému spěchu - některé technologické časy pracovního postupu nemáme jak urychlit. …i když použijete rychleschnoucí lepidlo, neznamená to, že budete mít pokládku hotovou za hodinku?
Po položení dlažby a vyschnutí lepidla nastupuje spárování. Při spárování dbejte vždy na vhodnou spárovací hmotu, výrobce a také normu určenou do místnosti nebo prostoru, kam dlažbu pokládáte. Různé prostory si vyžadují specifické přístupy. Kupříkladu v koupelně se doporučuje zajistit vhodné větrání z důvodu vysoké vlhkosti, ale i v takovém případě používáme úplně jiný typ spárovací hmoty než v interiéru s nižší vlhkostí. Po doschnutí spárovací hmoty je třeba položenou dlažbu vyčistit způsobem a prostředky vhodnými pro konkrétní typ dlažby. Chcete-li dláždit svépomocí, dá se to docela v pohodě a s pomocí vyrovnávacího systému LEVELYS může být výsledek jako od profíka. Pokládka dlažby se dá zvládnout i vlastníma rukama a dejme tomu, že i bez zkušeností, praxe a fortelu profesionálního obkladače. V případě, že si nejste jisti, zda můžete využít náš systém i pro vaši realizaci, neváhejte nás kontaktovat. Zkušený a vyškolený personál vám ochotně poradí s jakýmkoli problémem.
Venkovní prostory jsou důležitou součástí každého rodinného domu. Možná si říkáte, že je nejvyšší čas zvelebit svou zahradu nebo terasu a vyšperkovat ji krásnou dlažbou, která dlouho vydrží a bude se jednoduše udržovat. Ale jak položit venkovní dlažbu? Pokládku dlažby v exteriéru zvládnete s trochou šikovnosti a patřičných znalostí i sami. Pokládka dlažby na zahradě nemusí být žádným problémem. Pro pokládku dlažby na terasu, zahradní cestu nebo do pergoly existuje několik možností. Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody různých metod?
Jedním z nejčastějších způsobů dláždění ve venkovních prostorách je pokládka dlažby do štěrku. Tento způsob je vhodný pro realizaci venkovních teras, pergol, parkovacích ploch i zahradních cest. Do štěrku můžete pokládat jak klasickou zámkovou dlažbu, tak keramické či kamenné dlaždice. Ty však musí být mrazuvzdorné a dostatečně silné. Doporučená tloušťka keramické či kamenné dlažby je 2 cm a více.
- Na samém začátku realizace dlažby je pečlivá příprava podloží. Vytyčte si na pozemku prostor, kde budete dlažbu pokládat, a připravte výkop, do kterého budete následně navážet štěrk. Má-li být dlažba pojezdová a zvládat nadměrnou zátěž, kopejte do hloubky cca 35 cm. Pokud budete dlažbu pokládat na terasu nebo ji využívat jako zahradní cestu, bude výkop o hloubce kolem 25 cm dostatečný.
- Někteří řemeslníci nejprve betonují obrubníky a poté naváží štěrk, jiní volí opačný postup. Obě varianta jsou možné - důležité je na nepodcenit přípravu ohraničení dlažby, aby se nerozjížděla a později nesesunula. Použijte betonové obrubníky, postupně je pokládejte do betonového lože, cca do 1/3 jejich výšky, tedy do připraveného zavlhlého betonu.
- Nejdůležitějším krokem při přípravě podkladů pro dlažbu je zhotovení štěrkového lože. Je důležité použít několik druhů štěrku různé frakce vždy od nejhrubšího po nejjemnější a vrstvy průběžně zhutňovat. Pro hutnění použijte vibrační desku, díky které se kameny do sebe uzamknou a zabrání se pozdějšímu propadávání dlažby. Podklad bude stabilní, pevný a pokládka dlaždic bezproblémová. Spodní vrstvu by měl tvořit štěrk frakce 32-63 (makadam), a to ve výšce kolem 20 cm (v závislosti na hloubce výkopu). Následuje 10cm vrstva štěrku 16-32 a nakonec finální vrstva jemného štěrku frakce 4-8.
- Na připravený podklad z několika vrstev štěrku ohraničeného obrubníky můžete konečně pokládat dlažbu. Jak jsme zmínili, na štěrkové lože lze umísťovat jak tradiční zámkovou dlažbu, tak keramické nebo kamenné dlaždice různých formátů. Po umístění dlaždice ji do štěrku pevně usaďte poklepáním gumové paličky a pokračujte s další dlaždicí.
- Zámková dlažba by se měla po položení zhutnit vibrační deskou vybavenou ochrannou gumovou podložkou. Ještě před tím se doporučuje zasypat spáry jemným pískem. Hutnění a dosypávání písku můžete několikrát opakovat. Keramické a kamenné dlaždice se už nehutní, aby nedošlo k jejich prasknutí. Dlaždice spárujeme křemičitým pískem, zrnitost 0-4 mm. Venkovní keramickou či kamennou dlažbu můžete na terasy, pergoly, balkony a další venkové plochy pokládat také lepením. Dlaždice se lepí stavebním lepidlem na předem připravený betonový podklad, který musí být dokonale rovný, soudržný, bez viditelných nečistot a prasklin. Před lepením betonový podklad připravte a drobné vady zpravte s využitím betonového potěru vhodného pro venkovní použití. Po nalepení dlaždic a zatuhnutí lepidla se pusťte do spárování pomocí spárovací hmoty. Lepená venkovní dlažba vypadá poutavě a díky vyplněným spárám se jednoduše čistí a udržuje. Lepená venkovní dlažba má však omezenou životnost, protože po nějakém čase začnou lepidlo i spárovací hmota degradovat. Oprava lepení dlažby je náročnější, protože se neobejde bez vysekání dlaždice a nového lepení a zapravování. Za zmínku stojí také montáž dlažby na plastové terče, které se umísťují na betonový podklad. Pokládka dlažby na terče ve venkovních prostorách se využívá stále častěji, protože přináší řadu výhod. Při volbě vyšších typů terčů můžete pod dlažbu umístit také rozvody vody či elektřiny, což u jiných způsobů pokládky není možné. Na druhé straně budete v případě dlažby položené na terče limitování maximálním zatížení.
- Jaký typ dlaždic zvolit? Pro dláždění v exteriéru potřebujete kvalitní materiál. Venkovní dlažba musí vydržet různé teploty, déšť, led a mráz. Keramická dlažba na terasu nebo do zahrady by měla být mrazuvzdorná. Její jasnou výhodou je, že se snadno ošetřuje. Barvy jsou na keramické dlažbě stálé a vydrží dlouhé roky. Betonové dlaždice vynikají svou odolností. Betonová dlažba na terasu unese snadno i početné návštěvy nebo těžký nábytek. Oceníte jistě i různé tvary a styly betonové dlažby. Zámková dlažba se vyznačuje mimořádnou stabilitou. Je velmi praktická a snadno se pokládá. Plastová dlažba se používá nejčastěji jako zatravňovací. Plastové pláty zpevní plochu a přitom zachovají přírodní ráz zahrady.
Pokud by vám při pokládce dlažby chybělo nářadí nebo náčiní, můžete využít jednu z mnoha půjčoven IZOMAT. Ušetříte a navíc vám naši experti poradí, co všechno pro váš projekt potřebujete. Než se pustíte do realizace dlažby na terasu, pergolu či do zahrady, popřemýšlejte, který způsob pokládky bude pro vaše účely nejvhodnější. Veškerý stavební materiál najdete v našich prodejnách IZOMAT, kde vám zkušený personál pomůže s výběrem a doporučí i vhodný postup dláždění.
