Hluk z dopravy nás venku provází prakticky na každém kroku a navzdory zavřeným oknům často i doma. Někdy si jej už ani neuvědomujeme, ale i tak jde o významný rizikový faktor pro naše zdraví.
Co je zdrojem hluku na silnicích a jak vzniká?
Na hluk ze silniční dopravy se podílejí zejména tři zdroje. Při nižších rychlostech dominuje hluk motoru. Při vyšších rychlostech než 30 km/h u osobních aut a 50 km/h u nákladních automobilů však už začíná převažovat valivý hluk vznikající při kontaktu pneumatiky s vozovkou. Aerodynamický hluk narůstá úměrně s rychlostí vozidla a nejvíce se projevuje mimo obydlené aglomerace. ŘSD uvádí, že závisí na intenzitě, skladbě, rychlosti a plynulosti dopravy, dále na podélném sklonu nivelety, druhu a stavu vozovky, okolní zástavbě, konfiguraci terénu, stínění, odrazech zvuku a meteorologických podmínkách.
Pokud jde o města, odrazy zvuku mezi vysokými domy podél frekventovaných ulic mají za následek podstatně vyšší hladinu hluku než na otevřených komunikacích. Výrobci mohou snižovat hluk zejména úpravami vedoucími k co nejtiššímu chodu motoru, vhodnou konstrukcí a dezénem použitých pneumatik, správně řešenou geometrií či odpružením podvozku. Hlučnost lze omezit i změnami, které vedou k zklidnění dopravy: snížení počtu jízdních pruhů, zúžení vozovky či omezení rychlosti, a uvažovat lze o zákazu vjezdu některých vozidel s alternativními objízdnými řešeními. Důležitou roli hrají i zelené pásy - stromy a keře pomáhají mimo jiné ochlazovat vzduch, snižovat prašnost a zlepšovat estetiku prostředí.
Proč je hluk škodlivý a co ho zhoršuje?
Státní zdravotní ústav uvádí jednoznačné prokázané negativní účinky nadměrného hluku. Hluk z dopravy se podílí na celé řadě zdravotních problémů, mezi něž patří poruchy spánku, zvýšené krevní tlaky, kardiovaskulární onemocnění, a dokonce i zhoršené duševní zdraví. Navíc v městských lokalitách odrážení zvuku mezi vysokými domy zvyšuje expozici vůči hluku pro obyvatelstvo žijící v bezprostřední blízkosti komunikací.
V kontextu protihlukových řešení je důležité rozlišovat, že hluk vzniká nejen samotnou provozní hlučností vozidel, ale také povrchem vozovky a její údržbou. Například výtluky, nerovnosti a praskliny zvyšují hluk a snižují komfort bydlení. Odpovídající údržba vozovek a vhodné materiály mohou významně ovlivnit vnější hluk.
Tichý asfalt jako efektivní prostředek ke snížení hluku
Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit valivý hluk, je použití tichého asfaltu. Pokud je na vozovce položen „tichý asfalt“, může hladina valivého hluku klesnout o čtyři i více decibelů oproti běžnému asfaltovému povrchu. Asfaltové směsi snižující hluk často obsahují speciální složky a více vzduchových mezer. Při pravidelné údržbě mohou protihlukové vlastnosti tichého asfaltu vydržet až osm let, avšak pořizovací náklady a náklady na údržbu jsou vyšší než u konvenčních povrchů.
Nákladovější, ale efektivní, je i použití gumoasfaltu - povrchu s pryžovým granulátem, který výrazně snižuje vysokotónový hluk. Testy ukázaly pokles hlučnosti v průměru o 5,6 dB(A) při rychlosti 82,3 km/h ve srovnání s mastixovým kobercem a o 4-6 dB při vysokých tónech v porovnání s běžným asfaltem. Gumoasfalt je elastický a odolný vůči povětrnostním vlivům, což jej činí vhodným pro městské i dálniční povrchy.
V Praze je tichý asfalt v provozu na vybraných komunikacích už od roku 2010 a dnes se nachází na více než 19 komunikacích. Pořízení tichého asfaltu a jeho údržba vyžaduje pravidelnou údržbu k ucpávání pórů (vysokotlaké splachy) a příměsi čističe; bez této péče by se protihlukové vlastnosti zhoršovaly rychleji.
Vliv povrchů a materiálů na hluk a bezpečnost
Litý asfalt, známý také jako litý potěr, má vysokou otěruvzdornost a výbornou odolnost vůči vodě a chemikáliím, díky čemuž se často používá i pro průmyslové potěry a v prostředích s náročnými podmínkami. Litý asfalt se pokládá za horka a může významně snižovat kročejový hluk, přičemž při vhodné tloušťce (např. 35-55 mm) a použití izolačních materiálů dosahuje značného zlepšení akustických parametrů. Bez porózního charakteru litý asfalt neabsorbuje vodu, což snižuje riziko hydroizolačních problémů v prostoru. I v interiérech je možností konstrukční řešení s vysoce odolnou podlahou, která zároveň snižuje hluk.
Na druhou stranu je litý asfalt nákladnější než tradiční potěry a vyžaduje specializované míchárny. Z pohledu environmentálních aspektů však recyklace asfaltu hraje důležitou roli: asfalt se dá recyklovat a reaktivovat jako RS A či RS CA, kdy pasivace PAU (polyaromatických uhlovodíků) probíhá přídavkem asfaltového pojiva a v případě hydraulického pojiva i cementu či jiných pojiv. Tato technologie umožňuje vyrábět vysoce kvalitní recyklované vrstvy pro silniční povrchy a snižovat spotřebu nových surovin.
Ekologické a zdravotní souvislosti PAU v asfaltových vrstvách
PAU (polycyklické aromatické uhľovodíky) jsou historický problém ve vozovkách. Dehtové a dehtovo-asfaltové pojiva byly klíčovým zdrojem kontaminací PAU. Sekundárně mohou PAU migrovat do okolních vrstev, a to v důsledku znečištění pneumatik a úkapů ropných látek. Legislativa a technologie pro zpracování PAU se vyvíjí od roku 2019; novely vyhlášek a normy se zaměřují na pasivaci PAU a recyklaci spojenou s riziky a zátěží na životní prostředí.
Inovativní technologie pasivace PAU zahrnují i použití nové vrstvy RS CA s hydraulickým pojivem a vhodným anorganickým pojivem, která zvyšuje pevnost a odolnost proti PAU. Správný výběr vzorků a validace pasivace jsou klíčové pro ochranu zdraví obyvatel i životního prostředí.
Bezpečnost práce s horkými asfalty a rizika
Manipulace s horkým asfaltem je spojena s riziky těžkých popálenin, vznícení a explozí nadměrným zahříváním, nebo při kontaktu s vodou. Proto je nezbytné používat ochranné prostředky a dodržovat bezpečnostní opatření. Teploty při zpracování a skladování bývají vysoké (až 230 °C pro některé typy asfaltů), proto hrozí riziko vznícení a vytvoření pyroforních usazenin. Při kontaktu s vodou se horký asfalt rychle rozvíří a uniká z nádrží, což vyžaduje okamžité a správné první pomoci a minimalizaci rizik na pracovišti.
Rizika spojená s H2S a dalšími plyny vyžadují správné větrání, nouzové postupy a adekvátní IČP (informační a kontrolní prostředky) pro pracovníky, kteří s asfaltem pracují.
Tipy pro města a obce: co dělat pro snížení hluku a zlepšení zdraví
- Podpora komfortní veřejné dopravy a omezení autonomie automobilů - méně aut znamená méně hluku a lepší kvalitu ovzduší.
- Podpora protihlukových TOP opatření: tichý asfalt, gumoasfalt a další odlehčené vrstvy; pravidelná údržba a čištění pórů.
- Vytváření zelených pásem a klidných zón kolem dopravních tepen pro redukci hluku a zlepšení mikroklimatu.
- Investice do recyklace a pasivace PAU v asfaltových vrstvách pro ochranu zdraví a snížení environmentální zátěže.
- Podpora výzkumu a testování nových materiálů s nižším emisím VOC ( těkavé organické látky) a lepší bezpečností při manipulaci s horkým asfaltem.
Celkově lze říci, že tlumení hluku a zlepšení kvality života ve městech vyžaduje kombinaci technických řešení na povrchu vozovek, urbanistických zásahů a podpůrných opatření v dopravě a veřejném prostoru.
SJM: tichý asfalt
tags: #asfalt #negativni #vlastnosti #na #zdravi